Kdy to začalo a jak to pokračuje?

Blíží se rok 2018. Tedy přibližně 550 let od vzniku prvních českých tisků. Přibližně proto, že se historikové stále nemohou dohodnout. Pravě tak se nemohou shodnout ani na roku narozeni Gutenberga. Tak abychom se nehádali, u nás to bude 500+. Jak jsme na tom my, lide 21. století, se vztahem k dějinám tisku nebo tisku vůbec? Připomeňme si, proč to připomínat.

Novověk, to je především knihtisk

O počátku knihtisku toho bylo napsáno mnoho, je opředen množstvím seriózních výzkumů, historických faktů, mýtů i bohapustých výmyslů. Jisté je, že knihtisk v Gutenbergově provedení nastartoval novověk. Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg, bez vší pochybnosti navázal na několik dřívějších objevů, aby je využil pro realizaci už napořád fungující tiskové techniky. Gutenberga, vyučeného zlatníka, totiž napadlo, že by se jednotlivá písmena, litery, daly odlévat z kovu, sesadit k sobě, vytvořit stránky, a co bylo důležité, daly se po tisku tzv. rozmetat a použit znovu na jinou sazbu.

Význam knihtisku je obrovský. Akceleroval rozvoj společnosti díky rychlému šíření vědomostí, myšlenek, příběhů, jinak do té doby závislých na opisování. Nastala éra rozmnožování tiskem. Osvícení předkové si oddechli, že nemusejí tolik psát, ti neosvícení se museli rychle naučit číst. Roli jistě sehrála i cena, jednotlivý výtisk byl jistě levnější, než jednotlivý opis. Pěkně po pořádku: podstata byla v šíření knihtisku. Hybným prvkem, a to doslova, byli mimo jiné, kočovní tiskaři. Poučné pro dnešek je, že tento první tiskař si musel napřed odlít písmo z liteřiny (olovo, cín, antimon), poté dílo vytisknout, stát se jeho nakladatelem, lektorem a posléze přes reklamní působení i jeho knihkupcem.

Období do roku 1500 je ve znamení prvotisků, čili inkunábulí. (Inkunabule– z latinskeho in cunabulis, tj. v kolébce – český prvotisk, je označeni používané pro nejstarší tištěná díla pocházející z Evropy z časového období mezi vynálezem knihtisku a koncem 15. století.) Zjistit přesné datum vzniku mnoha těchto tisků je obtížné, ostatně samotné ohraničení tohoto období je uměle nastavené. Nejstarší prvotisky se často dochovaly pouze jako torza, což výrazně zhoršuje jejich zařazení k nějaké tiskařské škole a období. Zvláště, když první tiskaři dávali podobu písma tištěného písmu psanému ve snaze vytvářet stejně krásná díla, jako byla ta, která byla psána kaligraficky. Určit období vzniku prvních tisků je obtížné i proto, že i Gutenberg zpočátku svůj vynález důsledně ukrýval a i jeho žáci byli zavázáni přísným mlčením. Jak známo, většina tajemství se neudrží dlouho, a tak došlo k rychlému šířeni prvotisků po cele Evropě. Tiskařskými centry se stala města jako Mohuč, Paříž, Řím, ale hrdě k nim připojíme také Plzeň, Prahu, Brno nebo Kutnou Horu a další česká centra tisku.

Přínosy knihtisku

Díky tomuto vynálezu se začala rychle šířit gramotnost a tím pádem i vzdělanost. Napřed ve vyšších společenských vrstvách, tedy šlechta a církev, postupně se rozšiřovalo i mezi měšťanský stav. Díky knihtisku se i měšťanům dostaly do rukou starověké a také antické texty, standardizovaly se církevní texty. Zůstává otázkou, zda tempo šíření textů knihtiskem bylo přímo úměrné tempu šíření gramotnosti obyvatelstva a také zda byly zmíněné texty těmto vrstvám bez předchozí intelektuální průpravy srozumitelné. Faktem je, že knihtisk umožnil rychlejší šíření informací, asi tak jako se šíří kruhy na hladině vody, a rozšiřovalo se poznání.

A jak je to dnes, o více než pět století později? Tištěné noviny nahrazují jiné alternativy. Rychlejší a aktuálnější internet, noviny na e-serverech, bohužel se také zrodily „Fake news“(neověřené, mylné zprávy). To vše šířené rychlostí blesku. Idylu prvních tisků nahradily jiné formy komunikace. Tištěné informace spolehlivě strčí do kapsy sociální sítě. Skončí klasické tiskové postupy na smetišti dějin?

Toť otázka. Ale i kdyby, obrovský, převratný význam nebude nikdy knihtisku možno upřít.

V souvislosti s vynálezem knihtisku se někdy používá slovíčko „revoluční vynález“ nebo „informační revoluce“. Velký francouzský spisovatel Victor Hugo nazval objev knihtisku největší událostí v dějinách, označil ji dokonce za matku všech revolucí. Velký autore „Bídníků“, jistě jste neměl tu zkušenost, ale před srovnáváním s experimentem bolševické revoluce nechť nás ochraňuje pánbůh!

Je, nebo není tisku v Čechách 550 let?

Středověký román a jeho český překlad z latiny „Kronika trojánská“ je středem pozornosti ani ne tak kvůli literárním kvalitám, jako spíš kvůli datu jeho vytištění. Různá historická zkoumání jej zařazují jako první tisk na území Čech v městě Plzni do roku 1468. Nebylo to později? Není koho se zeptat. V knize „Pět století českého knihtisku“ se dočítáme, že datum vytištění Kroniky neznámým tiskařem je vytištěné na posledním listě v závěru románu „…a že již od narození syna božího počínáme 1468“ je pravděpodobně opsáno přímo z rukopisu. Neklademe si za cíl rozšířit množství studií o prvním tisku, ani podrobovat „Kroniku trojánskou“ dalším investigativním otázkám po věku. Konstatujme pouze, že takhle nám vydavatel zavařil, protože neopatřil výtisk přesnou tiráží, která by nás - potomky zbavila pochybností. Proto tedy „500+ tisku v Čechách“.

Slavíme výročí tisku

Společnost tisku, z. s., ČS VTS se rozhodla v roce 2018 připomenout a oslavit výročí událostí okolo prvních tisků, zhotovených technologií knihtisku na území Čech. V projektu s názvem „500 + tisku v Čechách“vzniká platforma pro partnery i zájemce, kde je možno se připojit aktivními příspěvky, názory a připomínkami. Touto cestou vysíláme vzkaz manažerům a pracovníkům tiskáren, všem ostatním kolegům ve sférách činnosti jako jsou nakladatelé, vydavatelé, dodavatelé technologií a materiálů a v neposlední řadě i v oblasti odborného školství. Společně vytvořme zajímavý program pro informování široké veřejnosti o současném stavu našeho krásného řemesla. Sdílejme společně fotky, videa, nápady a zprávy z Vaší činnosti na  stránkách www.spolecnosttisku.cz a na Facebooku.

Již nyní připravujeme workshopy klasického knihtisku, oslavy vyvrcholí slavnostní konferencí, která bude zahrnovat 3 na sebe navazující bloky (historie – současnost – budoucnost) v kolébce tisku v Plzni. A jak jinak, na závěr oslavíme společně významné výročí exkurzí a návštěvou plzeňského pivovaru. Pomozte nám, mimo jiné, navodit tvůrčí atmosféru a vzájemnou spolupráci v našem oboru. Přihlaste se s námi k tomuto dědictví, staňte se partnery tohoto projektu! To vše s logem „500+ tisku v Čechách“!

P.S. Vzkaz pro obaláře. Nedělejte, že se vás to netýká! Vždyť vaše krásná etiketa nebo krabička je potištěna flexotiskem, odnoží a nadmíru úspěšným pokračovatelem tradičního knihtisku.

Vyšlo v časopisu Packaging č.6/2017

Zobrazit facebookový profil

 
Kdy to začalo a jak to pokračuje?
 

Vážené kolegyně, vážení kolegové široké polygrafické veřejnosti,

na počátku letošního roku jsme vzkázali prostřednictvím těchto stránek, že v důsledku situace okolo pandemie Covid-19 byla pozastavena činnost našeho spolku Společnost tisku, z.s., ČS VTS. Byli jsme nuceni omezit se na aktivity, které lze uskutečňovat pouze on-line. To bylo na jaře a přes léto, kdy se situace zdála být klidnější, s optimismem jsme začali připravovat projekty na podzim a zimu 2020. Nyní je podzim a naše snaha o znovu zahájení činnosti a organizaci odborných podniků vzala bohužel za své vlivem všem známých současných okolností. Odborná skupina CFTA zrušila dlouho připravovaný program již tradiční podzimní mezinárodní konference a rovněž byla nucena pozastavit konání zářijového kurzu flexotisku na Univerzitě Pardubice. Neříká se nám to lehce, ale museli jsme se vrátit do předprázdninových kolejí. Abychom nepropadali přílišnému pesimismu, jakmile se situace okolo pandemie zlepší a život se opět vrátí k normálu, budeme ve svém programu samozřejmě opět pokračovat.

Na jaře jsme konstatovali, že nás nečekaná situace úplně nezaskočila, jen jsme museli zvolit jiné formy spolupráce s polygrafickou veřejností. V nastálé realitě okolo pandemie budeme pokračovat v organizaci činnosti stejným způsobem jako na jaře, jen o něco poučenější. Zkrátka, jsme stále připraveni, ale stále jen on-line.

Přejeme všem klidné dny, mnoho zdraví a pozitivní energie.

Za Společnost tisku, z.s., ČS VTS
Vladimír Lukeš, předseda předsednictva